Přežili jsme již rok bez jediného pozitivního obyvatele na covid 19. Na jaře loňského roku, už po vrcholu jarní vlny, nám sociální služby vnutily 400 ochranných kabátů a podobných blbostí. Úplně k ničemu. V současné době jsme na vrcholu další vlny, situace se pořád zhoršuje, brainwashing ze sdělovacích prostředků je nepřetržitý a není divu, že už se bojí i ti stateční. No a pomoc státu pro organizace, jako jsme my, není žádná. Patříme do rizikové skupiny? Ano! Přesto si musíme kupovat drahé testy a ochranné pomůcky. Očkování v nedohlednu. Obvolal jsem všechny důležité instituce, včetně ministerstva, ale bez výsledku. Pomoc v dohledné době nepřijde žádná. Tak tedy seďme doma a společně se bojme každého následujícího dne třeba další rok. Je mi špatně od žaludku když vidím, jak vláda rozhazuje nesmyslně peníze, vyhlašuje všechny možné zákazy, ale diví se, že to nefunguje. 

Nejhorší ale jsou psychické dopady této situace na lidi, kteří nejsou mentálně v pořádku. Nerozumí dobře, co se děje, a ani vysvětlování nepomůže. Cítí se každý den ve větším a větším ohrožení. Tak tedy Helpless (anglicky „bezmocný“) skutečně začíná být pravda.

Dost ale Covidu. I v této době se nám daří naplňovat plány, které jsme si dali do roku 2021. Kompletně jsme zrekonstruovali dva pokoje. Každý z nich je vybaven novým nábytkem a i novými obyvateli. Jsou to mladí kluci, každý má jiný zdravotní problém, ale jinak sympatičtí a šikovní. Samozřejmě bude nějakou chvíli trvat, než se sžijí s ostatními, ale už teď je vidět, že se jim u nás líbí, a to je dobře. Speciálně v těchto chvílích oceňuji vzdělání a zkušenosti naší vedoucí domu, jak citlivě a přitom důrazně jedná s každým z nich. Hodně nám pomáhají i konzultace paní psycholožky, která s klienty probírá jejich intimní život a nám dává návod, jak se kterým klientem jednat. Máme tedy v bydlení 4 muže a 4 ženy, a to je ideální stav. Určitě vzroste náplň práce asistentů a jejich odpovědnost, ale je to koneckonců inspirativní pro každého z nich, jak se s novou situací vypořádá. Náš pan správce a současně i asistent už teď kluky zaměstnává tak, že jenom žasnu, co nadělají práce na domě i v zahradě. A navíc je vidět, že je to baví a my ostatní oceňujeme mužský element v kolektivu. Je to přínos jak se patří. 

Protože jsou za dané situace obyvatelé skoro pořád doma, vymýšlíme náplň využití volného času. Plánuje se budoucnost, letní promítání a zahradní slavnosti, které si získaly velkou oblibu. Je to zkrátka opak toho neštěstí, které slyší každý den v televizi. Je to optimistická vize budoucnosti, která ještě dlouho nebude bez Covidu, ale my se z toho nezblázníme a budeme zase žít pokud možno svobodný život bez zákazů a omezení a snad i s očkováním. A jestli nám zase s křížkem po funuse vnutí 400 atombordelů, tak se do toho všichni oblečeme a půjdeme do Poslanecké sněmovny na oběd.

Jiří Veselý, ředitel